Kopr vonný (lat. Anethum graveolens) je z čeledi miříkovité. Kopr byl oblíbenou kuchyňskou i léčivou bylinou již u starých Egypťanů a Římanů. Pochází pravděpodobně z Přední Asie. V raném středověku jej do Evropy přivezli mniši, takže je zde dnes obecně rozšířený.  Jednoletý kopr je snadno vzhledově zaměnitelný s fenyklem. Bývá až 1 metr vysoký, přičemž má dutou lodyhu a jemně členěné listy. Za vrcholného léta se objevují četné malé žlutavé květy ve velkých okolících, z nichž později dozrávají známá koprová semena. Jsou zpočátku oblá, celistvá a při vysychání se rozpadají na dbě části - nažky. Mnoho éterických olejů, které kopr obsahuje, mu dodává nezaměnitelné aroma.

Jak pěstovat kopr

Kopr potřebuje výsluní a teplo a vzhledem ke své jemné stavbě by měl být chráněn před větrem. Na takovém místě nejlépe rozvine své příjemné aroma. Je to nenáročná bylina, spokojující se s chudou půdou, která musí být vlhká, ale nesmí být podmáčená.

Od dubna jej můžeme vysévat přímo na záhon, nejlépe opakovaně, každé 2 - 3 týdny, abysme měli k dispozici dostatek čerstvých bylinek. Kopr lze vysévat společně ze zeleninou, obzvláště s mrkví nebo okurkami se snáší velmi dobře. Půdu udržujeme stále kyprou, aby se nazamokřovala. Listy je možné stříhat po celé léto a používat čerstvé. Dají se také sušit nebo zmrazovat, ztrácejí však přitom částečně svou vůni. Semena jsou sklizňově zralá, když se zabarví do hněda.

Použití kopru

Kopr vonný se nejčastěji používá v bylinkové kuchyni. Čerstvé listy kopru dodají chuť pokrmům z ryb a ze zeleniny, omáčkám a salátům. Koprová nať je oblíbená jak při přípravě bylinkového octa, tak nálevu na nakládané okurky. Vyzkoušejte také koprový dip. Kopr má však také léčivé účinky, neboť čaj z koprového semene pomáhá při zažívacích obtížích a nadýmání. Působí mírně tišivě, a protože je močopudný, může být použit i při ledvinových kamíncích. Podporuje také tvorbu mléka. Kopr vonný je pro své něžné olistění a vzdušné žluté okolíky nádherným doplňkem okrasné zahrady.