Benedikt lékařský (lat. Cnicus benedictus) se nápadně podobá bodláku, proto by nás možná ani nenapadlo, že jde o léčivou rostlinu. Podle výzkumů je právě benedikt rostlinou s účinkem proti agresivním hnisavým bakteriím jako jsou Stafylococcus aureus a Stafylococcus faecalis!

Něco z minulosti benediktu

První zmínku o něm nacházíme v roce 1485 ve velké knize o bylinách pod názvem Zahrada zdraví, kde o ní Galenos z Pergamu píše: "povaha této byliny ucpané orgány otevírá, proniká jimi a urychluje vylučování moči." Během středověku ho nazývali požehnaný bodlák, neboť byl nejúčinnějším lékem v době morových epidemií. V 16. století najdeme o benediktu stopu v článku podrobné pojednání o Cardobenedicte v knize Adama Lonitzera Kniha o bylinách. Dávnověcí bylinkáři o Benediktu hovořili jako o zbrani proti moru, protože věřili, že čistí krev a vyhání hnilobu z těla. Zároveň ho doporučovali matkám, které potřebovaly zvýšit produkci mléka.

 
Původně pochází léčivý benedikt ze Středomoří, kde roste volně na kamenitých místech, okrajích cest a hojně v zahradách. Dnes je rozšířen v Itálii a ve Španělsku. Jeho název pochází z řeckého názvu benedictus, což znamená požehnaný a knikos, což můžeme přeložit jako škrábat. V našich končinách ho pěstujeme v zahradách. Lidově benedikt lékařský nazýváme hořký bodlák, zaječí oko, bodlák požehnaný, ostropes, krasovlásek a kardus požehnaný.

Pěstujeme benedikt v zahradě

Benedikt je jednoletá teplomilná rostlina dorůstající výšky 20 - 40 cm, nápadně se podobající bodláku. Pěstujeme ho výhradně ze semen, které vyklíčí na stanovišti v průběhu 8 - 10 dní. Na záhon ho vyséváme v průběhu dubna na slunné místo ve vzdálenosti cca 40 - 50 cm. Má rád vápenaté, humusovité či hlinito-písčité půdy. Záhon s rostlinou benediktu pravidelně okopáváme a zbavujeme plevele. Přízemní listy benediktu jsou na vrcholu a vykrojené ostnaté. Ostatní jsou protáhlé kopinaté a zubaté. Na ose má větvičky, které jsou chlupaté. Kvete žlutými květy. Plodem benediktu je drsná nažka.

 
Rostlinka benediktu má chlupy a píchá, proto při manipulaci s ním používáme ochranné rukavice. Zároveň dráždí sliznice, což se projevuje štípáním a pícháním v hrdle a hrtanu. Sbíráme bylinné vrcholy velikosti 25 - 30 cm těsně před jejich kvetením. Listy sbíráme několikrát do roka v období od června do srpna. Nejkvalitnější je první a druhý sběr. Další sběry jsou už méně kvalitní.  Sklizena směs benediktu je lepkavá, proto ho sušíme odděleně od ostatních bylinek. Nevystavujeme ho přímému slunci, protože by se znehodnotil. Nejvhodnější pro sušení je vzdušné místo ve stínu při teplotě kolem 30°C, jinak má benedikt tendenci vlhnout a plesnivět. Uchováváme ho v dobře uzavíratelných nádobách a chráníme ho před světlem a vlhkem.

 
Všestranný benedikt

Benedikt lékařský má antibakteriální a protinádorové účinky, proto se používá jako doplňující účinný rostlinný přípravek při rakovině. Dále ho používáme při nechutenství, trávicích obtížích, zejména při  plynatosti, při onemocnění žaludku a žlučníku, při nespavosti, chudokrevnosti a chřipkových epidemiích. Rostlina benediktu je nápomocná při léčbě revmatismu a dny. V kombinaci se používá ke zvýšení tvorby mateřského mléka.
 
Rostlina benediktu lékařského obsahuje krystalické hořčiny knicínu, terpenoidy, kyselinu jablečnou, steroidy, těkavé silice, glykosid, fruktózu, třísloviny, polycetylény, lignany, pryskyřici a mnoho slizu.
 
Používáme ho ve formě čaje, záparu, odvaru, na obklady. Pozor, rostlina benediktu chutná hořce. V přiměřených dávkách nemá vedlejší účinky, vyšší dávky mohou vyvolat nevolnost spojenou se zvracením, nedoporučuje se jeho užívání v těhotenství.
 
Čaj z benediktu lékařského připravíme tak, že do 200 ml vroucí vody přidáme jednu lžičku usušeného směsi a necháme louhovat 10 minut. Potom čaj scedíme a pijeme vždy čerstvý 2 - 3 x denně nalačno.
 
Obklady z bendiktu se používají při různých kožních defektech, při ekzémech, lupénce, pásovém oparu, oparu, zánětech kůže a její infekcích, při růži a bércové vředy.
 
Podle receptu babiček se používal kořen z benediktu zabalený v jutovém kapse na přípravu vína. Chuť vína se přidáním benediktu vylepší a dodá mu sílu. V lihovarnictví je součástí hořkého likéru - benediktínky.

Jeho všestranné a hlavně léčivé účinky jsou motivací, abyste si ho vypěstovali i ve své zahradě ze semínek, které si můžete objednat v našem e-shopu - Koupit semena benediktu.