Saturejka zahradní (lat. Saturaja hortensis) je jednou z nejstarších bylinek i koření, má charakteristickou chuť a vůni. Můžeme ji využít v kuchyni místo pepře i u lidí, kteří ho ze zdravotních důvodů nemohou užívat.

Původně saturejka pochází z východního Středomoří, kde roste i volně v přírodě. V našich zeměpisných šířkách ji pěstujeme v bylinkové zahradě nebo v květináči, podobně jako jiné koření, např. bazalku.

Lidé saturejku znali již ve starověku. Římané ji používali jako koření a přidávali ji do bylinkových octů nebo do omáček. Saturejku vzpomíná římský básník Vergilius, který ji popisuje jako aromatickou rostlinu určenou k pěstování v blízkosti včelích úlů. Do oblastí střední Evropy ji přinesli v průběhu 9. století mniši. Později je saturejka zmiňovaná jako léčivá rostlina a koření v bylinkářské knihách pocházejících ze 16. století. Ve 20. století se stala charakteristickým kořením svíčkové na smetaně.

Mezi její používané lidové názvy patří satorka, šubra, číbr, fazolová bylina nebo tříbí. V Čechách používáme její název saturejka zahradní.

Pěstování saturejky

Saturejka zahradní (latinsky Saturaja hortensis) je jednoletá bylina, která dorůstá do výšky 15-30cm. Je nápadně podobná rostlince tymiánu nebo yzopu. Patří do čeledi hluchavkovité (lat. Lamiaceae). Libuje si na slunečném a chráněném stanovišti s propustnou půdou bohatou na humus. Má rozvětvený keříčkovitý stonek, který je drsně ochlupený a časem drřevnatí. Z něj vyrůstají drobné úzce kopinaté čárkovité lístky. 

Saturejka kvete drobnými bílými kvítky se světlým nádechem obvykle průběhu července až září. Vytváří plody, které voláme tvrdky. 

Rostlinu saturejky zahradní pěstujme ze semen, které sázíme do pařeniště ideálně v průběhu března-dubna. Semena sázíme mělce, do hloubky 2-3cm a překryjeme je jen tenoučkou vrstvou hlíny. Semínka saturejky vyklíčí na denním světle zhruba za 2 týdny. V teplejších oblastech vysazujeme semena saturejky přímo na záhon v průběhu dubna - července do vzájemné vzdálenosti 25-35cm. Rostlině nevadí nedostatek vláhy, je pro ni důležitější teplo a světlo. Během vegetačního období udržujeme záhon bez plevele.

Použití saturejky

Sbíráme nať saturejky na počátku kvetení několikrát ročně (od června do září) pomocí srpu asi 3-5 cm nad zemí, nejlépe ráno kolem 8:00 hod. Nebo pouze lístky průběžně k dochucení pokrmů.

První sklizeň provádíme v červenci, druhý v srpnu nebo podle potřeby. Posbírala směs sušíme rychle bez obracení při teplotě maximálně 35 ° C. Dobře usušená nať saturejky ztratí původní hmotnost až o 75%, má původní barvu a uskladňujeme ji v uzavřených nádobách, které ji chrání před světlem a vlhkem. Semena saturejky sbíráme, když plody začínají hnědnout nebo vypadávat.

Léčivé účinky bylinky

Saturejka zahradní obsahuje 0,3 - 2% silice, p-cymol, tujón, cineol, terpilén, karyofylén, borneol, myrcén, třísloviny, sliz, pryskyřici, minerální látky a další. Celá rostlina příjemně voní.

Saturejka podporuje chuť k jídlu, odstraňuje plynatost, ničí střevní parazity, léčí melancholii a utišuje hysterii. Saturejka tedy působí močopudně, antibakteriálně, jako anthelmintikum (proti střevním parazitům) a spasmolyticky. Uvolňuje hladké svaly a tím usnadňuje vykašlávání, vyvolává také vzrušení. Její účinky můžeme využít i při léčbě ran, různých kožních onemocněních, jako i při aftech a plísních (např. Candida albicans).

Na místa kousnutí hmyzem přikládáme rozmačkané čerstvé lístky saturejky. Rostlinku saturejky podáváme samostatně, ale i s jinými bylinami. K léčbě vysokého tlaku připravíme směs saturejky, květu hlohu a natě meduňky. Nedoporučuje se její užívání pro těhotné a kojící ženy.

• Připravujeme čaj z natě saturejky a to tak, že 2 lžičky směsi zalijeme 250ml vroucí vody a necháme 10 minut louhovat. Potom čaj scedíme a podáváme 2-3x denně. Saturejkový čaj užíváme maximálně 2-3 měsíce.

Kvetoucí nať saturejky můžeme použít na výrobu voňavých sáčků, které umísťujeme do skříní na odpuzení hmyzu (např. blechy), hlavně však molů.

Saturejka je pepřem v kuchyně

Saturejka se používá jako koření, někdy nahrazuje klasický pepř. Má ostře kořeněnou, pikantní chuť a vůni. Ochucovat s ní můžeme pokrmy připravené z luštěnin, brambor, zelí i masa a houby. Je charakteristickým kořením při přípravě zvěřiny, bílých smetanových polévek, rajčatového salátu, i majonézy, či bylinkového másla.

Do jídla ji přidáváme na konci vaření, nejvhodnější jsou celé lístky, nedrobené, jinak saturejka chutná hořce! Saturejku můžeme kombinovat s červenou paprikou, koriandrem a hořčicovým semenem. Při jejím používání musíme dát pozor na to, abychom jí nepřidali do jídla hodně, jídlo by zhořklo. Je součástí známé bulharské kořenící směsi čubrica.